Fyzikové hledají v Praze nevyčerpatelnou energii

11:50 | 4.1.2009

Praha - Příležitost zapojit se do celosvětového výzkumu hledání nevyčerpatelného zdroje energie dostali v roce 2008 čeští fyzikové.

V dubnu slavnostně odhalili v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd v Praze - Kobylisích přístroj typu tokamak. Zařízení pojmenované Compass D používali od začátku devadesátých let britští vědci. Pak si však pořídili tokamak trochu jiného typu a ukázalo se, že jejich institut už nemá dostatek odborných sil, aby zvládl vést experimenty na obou. Proto starší přístroj dostali zdarma od britské vlády čeští vědci.

Osudové osmičky

Osmý pražský obvod se v budoucnu má stát centrem výzkumu na špičkové mezinárodní úrovni v oblastech přírodních a technických věd.
Právě zde v areálu Akademie věd v ulici Za Slovankou - "na Mazance" - vyrostl Institut aplikovaných věd (IAV), který společně založili Akademie věd a České vysoké učení technické. Na Mazance najdete i zmiňovaný tokamak.

Není to však žádný zastaralý šrot, zdůrazňují fyzikové. Compass je zmenšenou kopií velkého reaktoru zvaného ITER, který nyní ve Francii staví ve vzájemné spolupráci Evropská unie, Japonsko, USA, Rusko, Čína, Jižní Korea a Indie.

V Praze se tedy budou moci modelovat v menším měřítku, a tedy pohotověji a levněji, i budoucí experimenty pro ITER. Od něj se už čeká, že ukáže, jak půjde pro lidstvo získávat energii z vodíku.

Bez vyhořelého paliva

Reakce, která bude v tokamaku v Praze probíhat, se jmenuje termojaderná fúze. Při ní se za vysoké teploty slučují jádra těžkého vodíku (deuteria a tritia) na helium a vzniká energie.

Válec, v němž se snad nakonec opravdu zrodí energetická budoucnost.větší obrázekAutor: hra

Na rozdíl od jaderného štěpení v reaktorech současných atomových elektráren po sobě fúzní reakce v tokamaku nezanechává vysoce radioaktivní vyhořelé palivo. Také vodíku je, na rozdíl od uranu, ve světě dost.

Zatím však fyzikové nikde na světě nedokážou fúzní reakci využít ke komerční výrobě energie.

Vlastní Compass má tvar válce o průměru tři metry a výšce 3,5 metru a váží přes dvacet tun. Potřebuje však další obslužná zařízení, takže pro něj fyzikové nechali postavit budovu o velikosti tovární haly. Celkové náklady se pohybovaly kolem 400 milionů korun.

Experimenty v Praze se už postupně rozbíhají.