Český dokument hlásí, že nikdy nebylo líp

Praha - Pro český dokument to byl mimořádně úspěšný rok. Prorazil v něm do evropské špičky i na České lvy, inicioval několik celospolečenských diskuzí a především představil další porci nových snímků, které odrážejí odvahu i nadšení tvůrců - a kterým nelze jako jejich kolegům z hraných filmů vyčítat, že by neměli zájem reflektovat problémy současnosti.

Úspěch českého dokumentu lze snadno personifikovat s jedinou osobou. Helena Třeštíková je i v celosvětovém kontextu špičkou v oblasti časosběrných dokumentů.

• SPECIÁL MFDF Jihlava 2008: Jihlava zve Reného i hiphopery
• Budoucnost: Nové dokumenty zachytí boj o radar i o Kaplického

Její filmy v posledních letech z televizní obrazovky začaly s podporou společnosti Negativ pronikat i na plátna. A tady se jim daří, u diváků i kritiky, v Česku i na světových festivalech.

Loni tak Třeštíková bodovala s Marcelou vzešlou z úspěšného cyklu Manželských etud, letos v červenci s filmem René.

Premiéru si odbyl v Karlových varech a krom sestavy cen z významných festivalů dosáhl i na jednu z největších met, když získal Evropskou filmovou cenu.

Třeštíková si ji převzala 6. prosince v Kodani  a stala se tak vůbec první českou držitelkou prestižního evropského Oscara. "Cítím, že letošní rok je pro český dokument opravdu dobrý," říká pro Aktuálně.

• Evropské filmové ceny: Třeštíková převzala cenu v Kodani

"České dokumenty objíždějí světové festivaly a bodují. Evropská cena je naprosto nečekané vyvrcholení těchto trendů. Doma se o dokumentech diskutuje, diváci je navštěvují. Opravdu se dá říci: Nikdy nebylo líp," soudí.

 

Pro Třeštíkovou je Evropská cena metou, kterou podle svých slov dokáže jen těžko překonat. "Ale na druhou stranu víme, že v cenách to není," říká. "Ta meta je ohlas diváků a pocit, že mé filmy  mají nějaký smysl, přispívají ke kultivaci filmových diváků, k  hledání nových  výrazových možností."

Třeštíková ale neusnula na vavřínech, Marcelu a Reného do trilogie doplní ještě narkomanka Katka a v záloze je řada dalších projektů v různém stadiu rozpracovanosti.

"Přemýšlím o dalších metách," říká Třeštíková. "Já osobně bych si přála, aby český dokument měl ve světě takovou rezonanci jako kdysi celá česká kinematografie v šedesátých letech. Aby se vědělo, že v Čechách se dělají zajímavé a různorodé  dokumenty. Aby naše dokumenty kupovaly zahraniční televize, aby šly do distribuce. A aby konečně prošel zákon o kinematografii, na kterém se pracuje už přes deset let a aby na filmy bylo více peněz."

Spolu s Reném letos do kin vstoupilo dalších 12 českých dokumentů. Ze všech českých premiér tohoto roku byla celá třetina dokumentární. 

Divácky nejúspěšnějším se stal už v lednu do kin uvedený Občan Havel, v němž tragicky zesnulý Pavel Koutecký sledoval léta prvního polistopadového prezidenta. Film dokončili Kouteckého kolega Míra Janek s manželkou střihačkou Toničkou Jankovou.

Velkolepým projektem co do rozsahu i významu je čtyřdílný cyklus Lukáše Přibyla Zapomenuté transporty.

Postupně v nich autor sledoval do té doby téměř neznámé osudy Židů odvlečených do koncentráků v Lotyšsku, Estonsku, Bělorusku a Polsku.

Vznikl čtyřhodinový soubor, významem, hloubkou i sugestivností přirovnávaný až ke slavnému dokumentu Šoa.

K židovským osudům se skromněji vrátil i Pavel Štingl ve snímku Ghetto jménem Baluty, za hranice vyrazila i Jana Ševčíková s filmem o pozůstalých obětí arménského zemětřesení Gyumri.

Do českého pohraničí pak loňští vítězové jihlavského dokumentárního festivalu. Ondřej Provazník a Martin Dušek s filmem Poustevna, das ist Paradies.

Z kolekce 13 snímků byl rozpačitěji přijat vlastně jen jediný - hned zkraje roku do kin uvedený Jan Saudek Adolfa Ziky.

Fanoušky hip hopu byla oproti tomu nadšeně přijata Česká RAPublika Pavla Abrháma, netradiční portrét vůdčích tváří české hiphopové scény.

Poněkud nenápadně kiny proběhlo Vojnárovo Rozpomínání na Zrcadlení či letošní vítěz jihlavského festivalu, Janečkova Ivetka a hora o dívce, která zažila mariánská zjevení.

Za propagaci dokumentů v Česku vděčí čeští tvůrci právě Jihlavě.

Za 12 let existence se vypracovala v respektovanou, největší středoevropskou přehlídku dokumentárních filmů, která do podzimní Jihlavy každoročně přiláká tisíce fanoušků z Česka i zahraničí.

Letos tu bylo prezentováno hned několik nových českých filmů, o nichž se bude jistě hodně mluvit i napřesrok - mimo jiné film Lindy Jablonské Vítejte v KLDR, Český mír dvojice Klusák - Remunda či Oko nad Prahou.

Svědčí o tom, že dokumentaristé se žhavých současných témat nebojí - stejně jako třeba první české dokudrama Jiří Čunek.

Aby toho nebylo málo, dokumenty se konečně dočkaly vlastní kategorie v cenách Český lev. "Prolomily se ledy a anketa Český lev uznala dokument jako plnohodnotnou součást kinematografie. To je téměř neuvěřitelné vítězství," uzavírá Třeštíková, která je se svými filmy jednou z favoritek nadcházejících cen.