Krize v roce 2009? Zchudne celý svět, bohatí i chudí

Praha - Časy, kdy se velké části světa dařilo rok od roku o něco lépe, jsou pryč. Minimálně s výhledem na rok 2009.

Finanční krize, která začala na Wall Street, se postupně přelévá na všechny kontinenty a ovlivní hospodářství vyspělých i rozvojových zemí.

Celosvětový pokles hrubého domácího produktu až o 0,4 procenta předpovídá pro příští rok nejhorší z výhledů Organizace spojených národů. „S každým dnem jsme blíže k pesimistickému scénáři," uvedl ke zprávě o předpokládaném vývoji globálního hospodářství hlavní ekonom OSN Rob Vos. K poslednímu propadu ekonomiky v tomto měřítku přitom podle něj došlo v roce za Velké krize v roce 1930.

Tři možné směry

Dokument nabízí tři varianty budoucího vývoje - kromě zmíněného odhadu je to základní linie, která počítá s růstem na úrovni jednoho procenta. Nejoptimističtější možnost pak uvádí vzestup o 1,6 procenta. Té ale dnes už věří málokdo.

Pro srovnání: rok 2008 byl sice již rokem krize, ekonomický růst nicméně dosáhl 2,5 procenta. O rok dříve to bylo dokonce 3,8 procenta. K pesimistickým odhadům se přiklánějí i další světové instituce. Světová banka sice stále ještě počítá s 0,9procentním růstem, přesto varuje, že začínající recese bude nejspíš dlouhá a hluboká.

Lépe nebude ani v Česku.

Vláda Mirka Topolánka sice opakovaně ujišťuje, že propad u nás nebude tak hrozivý, odborníci jsou ale jiného názoru. Zatímco pro českého ministra financí Miroslava Kalouska by byl hranicí krize pokles pod dvouprocentní růst hospodářství, podle nejčernějšího scénáře předloženého bankovní společností Goldman Sachs česká ekonomika stoupne o pouhých osm desetin procenta.

Konec boje proti chudobě?

I když se zprvu zdálo, že problémy se budou týkat spíš vyspělého světa, nyní již začíná být jasné, že potíže se nevyhnou nikomu.

Podle odhadu expertů sice Třetí svět na rozdíl od Západu nebude klesat, jeho růst ale prudce zpomalí z loňských 7,9 procenta na 4,5 procenta letos a podle odhadů OSN dokonce jen 2,7 procenta v roce 2009. To vzhledem k demografickému vývoji sníží celkový příjem na hlavu v chudých státech.

Může za to konec prudkého růstu cen komodit, který hnal hospodářství rozvojových zemí vzhůru. Boom skončil letos na jaře, kdy stoupající ceny potravin a paliv začaly ohrožovat nejchudší obyvatele světa.

V novém roce se má objem mezinárodního obchodu podle ekonomů Světové banky poprvé od roku 1982 dostat do záporných čísel - výsledky budou o 2,1 procenta horší oproti letošnímu roku.

Dopad krize na chudé státy by tak mohl být skutečně drtivý. Kromě vlastních problémů totiž slábne i zájem Západu na boji proti chudobě. Peníze, které dosud plynuly na rozvojové programy, totiž vstřebají plány na podporu zajištění nových pracovních příležitostí nebo záchranu důležitých podniků.

„Absence hlav států dokazuje, že bohaté země ve skutečnosti nemají zájem tento problém řešit," odpozorovala šéfka delegace humanitární organizace Oxfam na fóru OSN o financování rozvoje Sasja Bokkerinková.

Jaká jsou největší rizika krize?

• Recese - stav, kdy opakovaně, minimálně po dvě čtvrtletí za sebou ekonomika vykazuje záporný růst. Spojené státy jsou podle Úřadu pro ekonomický výzkum v recesi již od konce roku 2007, ve třetím čtvrtletí se do ní propadlo Německo, Velká Británie a některé další vyspělé státy. České republice, přestože ji čeká prudké zpomalení, podle odborníků přinejmenším v prvním pololetí příštího roku nehrozí.
• Deflace - absolutní meziroční pokles spotřebitelských cen. Jakkoli vypadá na první pohled pro zákazníky výhodně, nižší tržby za stejný objem prodaného zboží dostávají výrobce i prodejce do velmi nepříznivé pozice. Deflace podle odhadů ekonomů v současné době reálně hrozí například Spojeným státům, s nízkou hladinou nárůstu spotřebitelských cen se ale vyrovnává i většina Evropy.

Co psali o krizi Švejnar, Sedláček a další blogeři na Aktuálně.cz

Zachránila by nás silnější Evropa Důvod krize - stát, či hamižné banky Co ukázala finanční krize v USA Čeká nás pád až na dno Bude se od teď v USA znárodňovat

• Nezaměstnanost - když firmy snižují náklady nebo se potýkají s klesající poptávkou, propouštění je jednou z prvních možností. Řada společností navíc skončí úplně, podle odhadů to jen v Evropě bude až 200 tisíc podniků. V Česku se podle odhadů Hospodářské komory příští rok bude propouštění týkat až čtvrtiny všech podniků.
• Propad důvěry v bankovním sektoru - je jednou z příčin a zároveň i důsledkem finanční krize. Špatné úvěry, které přivedly k nebo na pokraj zániku řadu světových finančních ústavů, a s nimi spojené snížení důvěry vůči věřitelům sebou nese neochotu bank půjčovat, která se dále negativně promítá do fungování trhu.